Rakousko-Uherská armáda
STRUKTURA ŘÍZENÍ OZBROJENÝCH SIL RAKOUSKO-UHERSKÉ MONARCHIE
RAKOUSKO-UHERSKÁ BRANNÁ MOC
1908
Nejvyšší velitel vojska:
Jeho Veličenstvo FRANTIŠEK JOSEF I., z Boží milosti císař Rakouský, král Český, atd. atd. a apoštolský král Uherský, polní maršál.
K dispozici nejvyššímu rozkazu:
Jeho c.a k. Výsost arcivévoda František Ferdinand Rakouský-Este, generál jezdectva a admirál.
Křídelní pobočník: Alexander Brosch šlechtic z Aarenau, Major generálního štábu.
Generální pobočníci Jeho Veličenstva císaře a krále:
Generál jezdectva hrabě Eduard Paar (slyšení ve všední den o 9 - 12 hod., Dvorní hrad).
Polní zbrojmistr baron Artur Bolfras z Ahnenburgu
Křídelní pobočníci Jeho Veličenstva císaře a krále:
Major generálního štábu rytíř Alois Klepsch-Kloth z Rodenu, vojenský atašé v Berlíně.
Major generálního štábu hrabě Lelio Spannochi, vojenský atašé v St.Petersburgu
Major dragounského pluku č.8 svob. pán Karel z Bronnu
Major polního mysliveckého praporu č.19 Vojtěch ze Spányiků
Major dragounského pluku č.6 hrabě František Schaaffgotsche
Major husarského pluku č.12 Artur Pongrácz de Szent Miklós et Ovár
Vojenská kancelář Jeho Veličenstava císaře a krále:
Přednosta: Polní zbrojmistr a generální pobočník baron Arthur Bolfras z Ahnenburgu, (slyšení ve všední den od 10 -12 hod., Dvorní hrad).
C. a k. vojsko.
Generální inspektoři veškerého vojska:
Generál jezdectva hrabě Alexander Üxküll-Gyllenband
Křídelní pobočník: Ludvík Jankovich z Jeszenicze, Major generálního štábu.
Polní zbrojmistr svobod.pán Evžen z Albori
Křídelní pobočník: Eduard Albori, Major generálního štábu.
Tito inspektoři jsou ustanoveni k dohledu nad výcvikem vojska. Jsou orgány nejvyšší vojenské správy a bezprostředně podřízení císaři. Jejich sídlo je Vídeň. Mají platy a funkční přídavky velících generálů a cestovní paušál. Po boku mají křídelního nebo osobního pobočníka a v celé říši užívají vojenských poct jako sborový velitel dotyčného teritoria.
Generální inspektoři jednotlivých oddílů vojska.
Generální inspektor jezdectva: generál jezdectva rytíř Rudolf z Brudermannů
Gen. insp. dělostřelectva: Polní zbrojmistr Jeho c. a k. Výsost arcivévoda Leopold Salvator
Insp. pevnostního dělostřelectva: Podmaršálek Eduard Beschi
Gen. insp. opevňování (techniků): Polní zbrojmistr hrabě Gustav Geldern-Egmond z Argenu
Gen. insp. zákopnictví (ženistů): Podmaršálek Alexandr Szaszkiewicz
Gen. insp. vozatajstva (trénu): Generálmajor Josef Blaschka
Gen. insp. remontovnictví (nahrazování voj.koňstva): Generálmajor Zikmund Bacsák z Benefa
Gen. insp. voj. vychovávacích a vzdělávacích ústavů: Podmaršálek šlechtic Jindřich Siegler z Eberswaldu
Gen. inženýr nad stavbami: Podmaršálek Josef Cejpek
C. a k. osobní stráž.
Plukovník osobní stráže: Podmaršálek kníže Rudolf Liechtenstein
a) První tělesná stráž harcířů (arcierů), (k. u. k. Erste Arcierenleibgarde),zřízena r. 1763.
Kapitán stráže: Polní zbrojmistr hrabě Bedřich Beck-Rzikowsky
b) Královská uherská tělesná stráž, (k. u. Leibgarde), zřízena r. 1760.
Kapitán stráže: Generál jezdectva princ Alois Esterházy de Galántha
c) Tělesná stráž trabantů, (k. u. k. Trabantenleibgarde), zřízena r. 1767.
Kapitán stráže: Generál jezdectva hrabě Alois Paar
d) Královská uherská tělesná stráž trabantů, (K. u. Trabantenleibgarde), zřízena r. 1904.
Kapitán stráže: Polní zbrojmistr Geza Fejerváry de Komlos-Keresztes
e) Jezdecká setnina tělesné stráže, (k. u. k. Leibgardereitereskadron), zřízena r. 1849.
Velitel setniny: Podplukovník hrabě Felix Thun-Hohenstein
f) Pěší setnina osobní stráže (dvorní četníci, 60% stavu byli Češi), (k. u. k. Leibgardeinfanteriekompanie), zřízena r. 1802.
Kapitán stráže: Generál jezdectva hrabě Alois Paar
Ústřední správa a vojenské úřady.
C. a k. říšské ministerstvo války.
Vídeň, Am Hof 14
Říšský ministr války: Polní zbrojmistr František von Schönaich
Říšské ministerstvo války se skláda z prezidiální kanceláře a 15 oddělení, a sice: 1. osobní, 2. organizace pěchoty, 3. organizace jízdy, 4. vojenské soudnictví, 5. generální štáb a techn.vojsko, 6. vzdělávací a výchov.ústavy, 7. dělostřelectvo, 8. zákopnictví a stavby, 9. duchovní správa, 10. mobilizace, 11. intendance, 12. zásobování, 13. vystrojování, 14. zdravotnictví, 15. účetní odbor.
Pomocné orgány říš. ministerstva války.
Generální štáb.
Náčelník generálního štábu pro celou brannou moc:
Podmaršálek František Conrad z Hötzendorfu
Gen.štáb je odbor ve vojenství nejdůležitější. Práce gen.štábu u armády a v poli obstarává náčelník štábu, který ma po ruce oddělení armádní intendance. Jemu jsou podřízeni důstojníci generálních štábů armádních sborů, divizí a ústřední správa pro vojenskou dopravu a železnice. V čase míru obstarává gen.štáb všechny záležitosti, které se týkají organizace, dislokace, výcviku vojska, opevňování, vojenské komunikace, mapování a vojenského vyměřování i jiných předběžných vojensko-vědeckých prací pro válku.
Stavy general.štábu v čase míru jsou: 1 pol.zbrojm., 1 podm., 3 genm., 31 pluk., 52 podpluk., 56 maj., 167 hejtm. a 178 přidělených nadporučíků.
Vojenský zeměpisný ústav ve Vídni.
Skládá se z pěti skupin, a sice: geodetické pro mapování, kartografické, technické pro fotografování, litografii a mědirytectví, fotolitografii s tiskárnou.
Válečný archiv:
1.oddělení pro válečné dějiny, 2.odděl.pro spisy, 3.odděl.pro mapy, 4.odděl.pro knihovnu.
Vojenský zdravotní výbor.
Velitel zdravotnického sboru: Generálmajor Pavel Frass z Wolfeneggu
Předseda zdrav. výboru: generální štábní lékař Dr. Florián Kratschmer
Přednosta důstojnického sboru voj. lékařů: generální vrchní štábní lékař Dr. rytíř Josef Uriel
Stav důstojnického sboru vojenských lékařů : 5 gener.štáb.lék., 50 vrchních štáb.lék. I. třídy, 53 II. třídy, 111 štáb.lékařů, 472 plukovních lékařů I. třídy, 229 II. třídy, 324 nadlékařů. - Lékař, který je správcem vojenské nemocnice, je zároveň jejím velitelem a jsou mu věcech kázně podřízeny veškeré vojenské osoby pracující v nemocnici.
Apoštolský polní vikariát.
Apoštolský polní vikář: Dr. Koloman Belopotozcky
Stav vojenského duchovenstva : 17 katolických voj. farářů, 45 kurátů a kaplanů I.třídy, 51 kurátů a kaplanů II.třídy a 8 profesorů náboženství. - 2 arcikněží a 21 kaplanů pravoslavného a řecko-katolického vyznání. - 4 duchovní evangelického a 4 duchovní řeckého vyznání.
Vojenské soudní úřady.
Nejvyšší vojenský soudní dvůr ve Vídni.
Prezident: Podmaršálek šlechtic Vilém z Dessovićů
Vojenský vrchní soud ve Vídni.
Prezident: Polní zbrojmistr Karel z Chizzola
Soudy v posádkách (garnisonní), počtu padesáti, se také nachází v Brně, Č.Budějovicích, Josefově, Hradci Králové, Olomouci, Plzni, Praze, Terezíně, Znojmě atd. - Vojenské trestnice v Möllersdorfu u Badenu, ve Vídni a pevnostní žaláře v Aradu, Komárně, Petrovaradíně a v Terezíně.
Stav auditorů : 7 generálů auditorů, 14 plukovníků, 20 podplukovníků, 38 majorů, 62 hejtmanů auditorů I.třídy a 23 II.třídy, 32 auditorů nadporučíků a potřebný počet auditoriátních praktikantů (poručíků).
Vojenské oděvárny.
Skladiště oděvu se nacházejí v Brně, Budapešti, Št.Hradci a Kaiser-Ebersdorfu u Vídně.
Vojenské zásobovácí skladiště.
Nalezají se v 62 posádkových místech. V Čechách: Praha, Josefov, Plzeň, Terezín; na Moravě: Brno a Olomouc. - Vojenská lůžková skladiště: Vídeň, Praha, Budapešť, Krakov, Lvov.
Vojenské invalidovny.
Číslo 1.Vídeň, 2.Praha, 3.Trnava, 4.Lvov.
Vojenské vzdělávací ústavy.
C. a k. armádní muzeum.
Protektor: Polní zbrojmistr Jeho c. a k. Výsost arcivévoda Bedřich
Kadetní škola:
Kadetní škola pro pěchotu ve Vídni, zřízena r.1869, (studium 4 roky).
Kadetní škola pro pěchotu v Budapešti, zř.r.1869.
Kadetní škola pro pěchotu v Praze, zř.r.1860.
Kadetní škola pro pěchotu v Králově Poli u Brna, zř.r.1869.
Kadetní škola pro pěchotu v Prešpurku, zř.r.1869.
Kadetní škola pro pěchotu v Innsbrucku, zř.r.1869.
Kadetní škola pro pěchotu v Temešváru, zř.r.1869.
Kadetní škola pro pěchotu v Sibini, zř.r.1869.
Kadetní škola pro pěchotu v Terstu, zř.r.1876.
Kadetní škola pro pěchotu v Hodkovicích u Štýr.Hradce, zř.r.1876.
Kadetní škola pro pěchotu v Lobzóvě u Krakova, zř.r.1876.
Kadetní škola pro pěchotu v Karlovci, zř,r,1880.
Kadetní škola pro pěchotu v Mariboru, zř.r.1894.
Kadetní škola pro pěchotu v Kamenicích u Petrovaradínu, zř.r.1895.
Kadetní škola pro pěchotu ve Lvově, zř.r.1899.
Kadetní škola pro pěchotu v Košicích, zř.r.1904.
Kadetní škola pro jezdectvo v Hranicích na Moravě, zřízena r.1878, (studium 4 roky).
Kadetní škola pro dělostřelce ve Vídni, zřízena r.1869, (studium 4 roky).
Kadetní škola pro dělostřelce v Traiskirchenu, zř.r.1903.
Kadetní škola pro zákopníky(ženisty) v Hainburgu, (studium 4 roky).
Vychovatelna pro mužské sirotky důstojníků v Hirtenberku, zř.r.1898.
Vojenské reálky:
Vojenská nižší reálka v Kyseku, zřízena r.1874, (studium 4 roky).
Vojenská nižší reálka ve Sv.Hypolitě, zř.r.1875.
Vojenská nižší reálka v Žel.Městě, zř.r.1879.
Vojenská nižší reálka ve Fišavě, zř.r.1881.
Vojenská nižší reálka v Strassu, žř.r.1904.
Vojenská vyšší reálka v Hranicích na Moravě, zřízena r.1875, (studium 3 roky).
Akademie:
Tereziánská vojenská akademie v Novém Městě za Vídní, zřízena r.1752, (studium 3 roky).
Technická vojenská akademie ve Vídni, zřízena r.1717, (studium 3 roky).
Odborné vzdělávací ústavy pro důstojníky ve Vídni a okolí:
Vysoká vojenská škola, zřízena r.1852.
Technická vojenská škola, zřízena r.1895.
Administrativní odborná vojenská škola, zřízena r.1895.
Armádní střelecká škola, zřízena r.1887.
Dělostřelecká škola, zřízena r.1873.
Vojenský ústav pro učitele jezdectva, zřízen r.1836.
Vojenský ústav pro učitele jízdy na koni a v povozu, zřízen r.1899.
Vojenská škola pro šermíře a učitele tělocviku, zřízena r.1881.
Telegrafní škola pro pěchotu, zřízena r.1904.
Telegrafní škola pro jezdectvo, zřízena r.1888.
Vojenský vzduchoplavecký ústav, zřízen r.1883.
Vojenská vysoká lékařská škola a vojenská zvěrolékařská škola, zřízena r.1900.
Dívčí vychovatelny:
2 vychovávací ústavy pro dcery důstojníků v Hernalsu a Šoproni; a 2 pro dcery poddůstojníků v Seebensteinu a Szatmáru-Németi.
C. a k. válečné námořnictvo.
Námořní odbor říšského ministerstva války.
Velitel námořnictva a přednosta námořního odboru: Admirál hrabě Rudolf Montecuccoli, (slyšení ve všední den 10 - 12 hod., Vídeň, Marxerstrasse 2A).
Náměstek: Viceadmirál Leodegar Kneissler z Meixdorfu, (slyšení ve všední den 10 - 12 hod.)
Admirálové, viceadmirálové a kontradmirálové v činné službě.
Admirálové: Jeho c.a k. Výsost arcivévoda František Ferdinand d´Este, Jeho královská Výsost princ pruský Jindřich, hrabě Rudolf Montecuccoli.
Viceadmirálové: Jeho c.a k. Výsost arcivévoda Karel Štěpán, Egon hrabě Chorinský, Leodegar Kneissler z Meixdorfu.
Kontradmirálové: rytíř Leopold z Jediny, Josef Mauler z Elisenavy, Kvido Cuarde, Luzian z Ziegleru, Vilém Weber, Antonín Haus, Jindřich Penning, rytíř Konstantin ze Schwarzu, Richard Dreyer.
Námořní velitelství obvodních okresů:
Zara (Zadar), Triest (Terst), Fiume (Rijeka)
Námořní akademie v Rijece.
Velitel: Kapitán řadové lodi Heřman Pleskott
Nižší reálná škola pro námořnictvo v Pule.
Ředitel: Rüdiger Sola
C. k. zemská obrana (Landwehr)
Ministerstvo zemské obrany.
Ministr: Polní zbrojmistr Julius Latscher z Lauendorfu (slyšení ve všední den 11 - 12 hod., Vídeň, Babenbergerstrasse 5).
Vrchní veliteství zemské obrany.
Vídeň, Schillerplatz 4
Vrchní velitel zemské obrany: Polní zbrojmistr Jeho c. a k. Výsost arcivévoda Bedřich
Náměstek vrchního velitele: Podmaršálek Oskar Parmann, (slyšení ve všední den 12 - 13 hod.).
Přednosta generálního štábu: Plukovník Artur Winkler
Vyšší úřad zemské obrany v Tyrolsku a Vorarlberku.
Předseda: Místodržitel svobodný pán Markus ze Spiegelfeldu
C. k. Domobrana (Landsturm)
Domobrana dle původního nářízení v míru neměla mít žádné závazky ať už cvičení ve zbrani nebo ohlašovací povinnost. Po dokončení organizace zemské obrany a jejího začlenění jako druhé c. a k. stálé vojsko, bylo přikročeno k tužší organizaci domobrany. Všichni příslušníci domobrany jsou povinni každoročně se osobně přihlásit v místě pobytu u obecního úřadu. Domobrana čítá 39. okresních velitelstev ( v zemích českých: č.6 Cheb, č.7 Plzeň, č.8 Praha, č.9 Litoměřice, č.10 Ml.Boleslav, č.11 Jičín, č.12 Čáslav, č.13 Olomouc, č.14 Brno, č.15 Opava, č.25 Kroměříž, č.28 Písek, č.29 Č.Budějovice, č.30 Vys.Mýto, č.31 Těšín). Velitelé domobrany jsou, pokud není ustaven zvlaštní velitel, velitelé stejných doplňovacích okresů zeměbrany.
C. k. četnictvo (Gendarmerie)
Inspektor četnictva: Generálmajor Michael Tišljar, (slyšení ve všední den 11.30 - 13 hod., Vídeň, Opernring 6).
Pobočník: Podplukovník Emil Grzywa
K. u. zemská obrana (Honvéd)
Ministerstvo zemské obrany.
Budapešť, Szent-Györgytér 3
Ministr: Polní zbrojmistr Ludvík Jekelfalussy z Jekel a Margitfalvy
Vrchní velitelství zemské obrany
Budapešť, Disztér 1
Vrchní velitel zemské obrany: Generál jezdectva Vilém Klobučar
Generální přidělenec: Generálmajor Siegmund Kiss
Přednosta generálního štábu: Podplukovník Lehel Festl
K. u. Domobrana
Královská uherská domobrana čítá 32 domobraneckých velitelstev.
K. u. četnictvo (Csendörség)
Inspektor četnictva: Generálmajor Alexander Panajott
Vysvětlení zkratek:
gen. p. = generál pěchoty, General der Infanterie; (GdI.)
gen. j. = generál jezdectva nebo kavalerie (rovná se hodnosti poln.zbrojm.), General der Kavallerie; (GdK.)
pol.zbrojm. = polní zbrojmistr, Feldzeugmeister; (FZM.)
podm. = podmaršálek, Feldmarschall-Leutnant; (FML.)
genm. = generálmajor, General-Major; (GM.)
pluk. = plukovník, Oberst; (Obst.)
podpluk. = podplukovník, Oberstleutnant; (Obstlt.)
maj. = major, Major; (Mjr.)
hejtm. = setník nebo hejtman, Hauptmann (kapitán); (Hptm.) - u jezdectva rytmistr, Rittmeister; (Rtm.)
Císař František Josef, arcivévoda František Ferdinand a arcivévoda Bedřich na horských manévrech 27.-30.srpna 1905 u Bozenu (Bolzano).
Nejvyšší rozkaz r.1889
V důsledku vyrovnání r.1867 byla Rakouská říše rozdělena na dvě části Předlitavsko a Zalitavsko. V Předlitavsku byly úřady zeměpanské a vojsko spravované vlastním ministerstvem zemské obrany (Landwehr), tedy C. k. (K. k.) císařské-královské (Kaiserlich-königlich). V Zalitavsku bylo všechno m. k. (k. u.) magyar király (königlich ungarisch), tedy královské uherské.
Všechno, co bylo oběma částem mocnářství společné, tedy záležitosti císařského domu a zahraničí, říšské finance a vojsko v resortu říšského ministerstva války, bylo K. u. k. (C. a k.).
Teprve až 17. října 1889 bylo na základě Nejvyššího rozkazu císaře Františka Josefa I. nařízeno: "Řídě se obyčejem již od svých předků sledovaným, dle něhož se název branné moci mocnářství vždy podle titulu Nejvyššího zeměpána a velitele vojska spravuje, uznal jsem za dobré naříditi právě vydaným rozkazem, aby se moje vojsko a moje válečné loďstvo od nynějška, místo dosavadního pojmenování, nazývalo císařské a královské."
ORGANIZACE VOJSKA
Říše i se zabraným územím je rozdělena v 16 vojenských teritoriálních okresů a sice 15 okresů sborových a jeden okres vojenského velitelství (Dalmácie). Velitelé veškerých sborů mají titul "sborový velitel a velící generál". Ve válce se mění sborová velitelství ve vojenská velitelství. Dále je říše rozdělena ve 102 doplňovací okresy, 3 doplň. okresy tyrolských císařských myslivců a 3 námořnické doplň. okresy v Dalmácii.
VOJENSKÉ ÚZEMNÍ VELITELSTVÍ
I.
Sborové velitelství (Krakov). Pro západní Halič, Slezsko a severní Moravu.
Sbor. velitel a velící generál : Polní zbrojmistr Moric ze Steinsbergu
II.
Sborové velitelství (Vídeň). Pro Dolní Rakousy a jižní Moravu.
Sbor. v. a vel. gen.: Polní zbrojmistr Ferdinand Fiedler
III.
Sborové velitelství (Štýrský Hradec). Pro Štýrsko, Korutany, Krajinu, Terst, Přímoří, Gorici a Gradištku.
Sbor. v. a vel. gen.: Podmaršálek Oskar Potiorek
IV.
Sborové velitelství (Budín-Pešť). Pro jižní a západní Uhersko.
Sbor. v. a vel. gen.: Generál jezdectva hrabě Alexander Üxküll-Gylenband
V.
Sborové velitelství (Prešpurk). Pro severozápadní Uhersko.
Sbor. v. a vel. gen.: Polní zbrojmistr svobodný pán Karel Steininger
VI.
Sborové velitelství (Košice) Pro severovýchodní Uhersko.
Sbor. v. a vel. gen.: Polní zbrojmistr Jan Mörk z Mörkensteinu
VII.
Sborové velitelství (Temešvár) Pro jihovýchodní Uhersko.
Sbor. v. a vel. gen.: Polní zbrojmistr rytíř Ludvík Schwitzer z Bayersheimu
VIII.
Sborové velitelství (Praha) Pro jižní Čechy.
Sbor. v a vel. gen.: Polní zbrojmistr rytíř Hubert z Cibulku
IX.
Sborové velitelství (Josefov, od r.1913 Litoměřice) Pro severní Čechy.
Sbor. v. a vel. gen.: Polní zbrojmistr Albert z Kolleru
X.
Sborové velitelství (Přemyšl) Pro střední Halič.
Sbor. v. a vel. gen.: Polní zbrojmistr rytíř Artur Pino z Friedenthalu
XI.
Sborové velitelství (Lvov) Pro východní Halič a Bukovinu.
Sbor. v. a vel. gen.: Generál jezdectva hrabě Karel Auersperg
XII.
Sborové velitelství (Sibíň - Hermannstadt) Pro Sedmihradsko.
Sbor. v. a vel. gen.: Generál jezdectva Josef Gaudernak z Kis-Demeter
XIII.
Sborové velitelství (Záhřeb - Agram) Pro Chorvatsko a Slavonsko.
Sbor. v. a vel. gen.: Polní zbrojmistr šlechtic Rudolf z Chavanne
XIV.
Sborové velitelství (Jinomostí - Innsbruck) Pro Tyrolsko, Voralberk, Horní Rakousy a Solnohradsko.
Sbor. v. a vel. gen.: Generál jezdectva Jeho c. a k. Výsost arcivévoda Evžen
XV.
Sborové velitelství (Sarajevo) Pro Bosnu a Hercegovinu.
Sbor. v. a vel. gen.: Podmaršálek rytíř Jan z Karlu
Vojenské velitelství (Zadar - Zara) Pro Dalmácii.
Od roku 1913 sborové velitelství XVI. Dubrovník (Ragusa).
Voj. vel.: Polní zbrojmistr Marian Varešanin z Varešu
Arcivévoda Evžen při přehlídce 4.pěšího pluku Hoch und Deutschmeister
C. a k. společné vojsko tvoří
Pěchota : 102 pluků pěchoty, 4 pluky tyrolských cís. myslivců, 26 praporů polních myslivců a 4 pluky bosensko-hercegovinské pěchoty.
Jezdectvo : 42 pluků jezdectva a sice 15 dragounských, 16 husarských a 11 pluků hulánských.
Dělostřelectvo : 14 sborových a 42 divizních pluků dělostřelectva a jedna baterie horské divize v Tyrolsku. Dále 6 pluků a 3 prapory pevnostního dělostřelectva se 23 zbrojními skladišti a 2 továrnamy na střelný prach.
Zákopnictvo (ženisté) : 15 pionýrských nebo zákopnických praporů, 1 železniční a telegrafní pluk.
Zdravotní sbor : 26 oddělení zdrav.sboru a posádkových nemocnic.
Hřebčinský odbor : 506 státních hřebčinských stanic.
C. a k. válečné námořnictvo : 15 bitevních lodí, 15 křižníků, 75torpédových
lodí, 62 torpédových člunů a 16 starších lodí používaných k staniční službě. Cena moderní válečné lodi o výtlaku 10.600 tun, výkonu motorů 14.000 koňských sil a výzbrojí 50 děl je 17,400.000 korun.
Branný zákon
Branný zákon z prosince 1868 měl dva důležité aspekty. Především to bylo zavedení všeobecné branné povinnosti. V celé říši byly odstraněny dosavadní výsady a četná osvobození od vojenské služby, kterou napříště museli vykonávat všichni bojeschopní muži bez vyjímky, a to osobně. Dosavadní jednotné ozbrojené síly celé říše byly v souladu se stávajícím politickým uspořádáním říše současně rozděleny na čtyři relativně samostatné části.
Bylo to takzvané společné Císařské a královské vojsko (Kaiserliches und Königliches Heer), Císařské a královské válečné námořnictvo (Kaiserliche und Königliche Kriegsmarine).
Dále to byla zeměbrana (Landwehr), budovaná odděleně v Předlitavsku (Kaiserlichekönigliche Landwehr) a v Zalitavsku (Königliche ungarische Landwehr neboli Magyar királyi honvéd), k níž bylo zvlášť v obou částech říše připojeno četnictvo.
Odvodní povinnost platila v Rakousko-Uhersku po zavedení všeobecné branné povinnosti pro všechny mužské obyvatele říše od dosažení 21. roku věku do 31.prosince roku, v němž dovršil svých 42 let.
Služební povinnost trvala 12let (tři roky prezenční služba ve vojsku a čtyři roky u námořnictva, sedm roků v záloze armády a dva roky v zeměbraně). Odvody se uskutečňovaly pravidelně každým rokem, a to v takzvaných doplňovacích obvodech, stanovených podle počtu a označení jednotlivých pěších, zeměbraneckých a domobraneckých pluků.
Celková výše mírových počtů společné armády byla původně stanovena na 260 000 mužů. Její stav se však v závislosti na růstu obyvatelstva v monarchii zvyšoval, zejména na přelomu století již převyšovala 300 000 vojáků základní služby i z povolání; k tomu je třeba připočítat téměř 100 000 příslušníků obou zeměbran. Prezenční služba, nepříliš dlouhá, umožňovala vycvičit v poměrně krátké době statisíce vojáků.
V případě války mohlo Rakousko-Uhersko disponovat miliónem a půl vojáků.
NÁRODNOSTNÍ SKUPINA
MUŽSTVO V PREZENČNÍ SLUŽBĚ A ZÁLOZE
Němci
375 015
Maďaři
344 210
Češi, Moravané a Slováci
245 046
Poláci
118 168
Rusíni (Ukrajinci)
113 931
Srbové a Chorvati
134 019
Slovinci
36 361
Rumuni
103 814
Italové
19 510
Ostatní
Bulhaři (385)
CELKEM
1 490 459
Náklady na vojsko a válečné loďstvo v Rakousko-Uhersku v r. 1903 :
Vojsko : 355 mil. K.
Námořnictvo : 49 mil. K.
C. k. zeměbrana : 61 mil. K. (v tom četnictvo 17 mil. K.)
K. u. zeměbrana : 39 mil. K.
Celkem 504 miliónů Korun, takže každý obyvatel Rakousko-Uherska musí ročně přispívat na vojsko 9,5 K.
Řeč armádní a řeč plukovní
V rakousko-uherské armádě je jazyk velení němčina a řeč plukovní je jazykem mužstva dle národnostní většiny u pluku.
P ř í s a h a
Přísaháme slavně Bohu Všemohoucímu, že budeme Jeho Apoštolskému Veličenstvu, svému nejjasnějšímu knížeti a pánu
Františkovi Josefovi Prvnímu
z Boží milosti císaři rakouskému, králi českému, atd. atd. a apoštolskému králi uherskému
věrni a poslušni, že budeme také jenerálův Jeho Veličenstva a vůbec všech svých představených a vyšších poslouchati, je ctíti, a chrániti, jejich nařízení a rozkazů ve všech službách plniti, proti každému nepříteli, buď on kdo buď a kdekoliv toho požádá vůle Jeho císařského a královského Veličenstva, na vodě a na zemi, ve dne i v noci, v bitvách, útocích, zápasech i v jakýchkoliv jiných podnicích vůbec, na každém místě, každého času, při každé příležitosti udatně a zmužile bojovati, že svých vojsk, praporů, korouhví a děl neopustíme, s nepřítelem nikdy ani v nejmenší srozumění nevejdeme, vždy tak se chovati budeme, jak toho vojenské zákony žádají a hodným vojákům přísluší a tímto spůsobem že chceme se ctí žíti a zemříti; tak nám dopomáhej Bůh. Amen !
Služební stupně v císařské a královské armádě
Generálové
Polní maršál (Feldmarschall),hodnostní třída I.,velí skupině armád,roční plat 21.000 K.
Generál pěchoty,Generál jezdectva,Polní zbrojmistr(General der Infanterie,General der Kavallerie, Feldzeugmeister),hodnostní třída III.,velí sboru,roční plat 16.800 K.
Polní podmaršálek (Feldmarschall-Leutnant),hodnostní trída IV.,velí divizi,roční plat 14.016 K.
Generálmajor (General-Major),hodnostní třída V.,velí brigádě,roční plat 11.400 K.
Štábní důstojníci
Plukovník (Oberst),hodnostní třída VI.,velí pluku,roční plat 7.200 K.
Plukovník-poručík (Oberstleutnant),hodnostní třída VII.,zástupce plukovníka a velí praporu,roční plat 6.000 K.
Vyšší důstojníci
Major,hodnostní třída VIII.,velí praporu,roční plat 4.008 K.
Hejtman nebo Setník (Hauptmann)
Rytmistr (Rittmeister),hodnostní třída IX., velí rotě nebo eskadroně,roční plat 3.000 K.
Subalterní důstojníci
Nadporučík (Oberleutnant),hodnostní třída X.,zástupce hejtmana nebo rytmistra a velí rotě nebo eskadroně,roční plat 2.040 K.
Poručík (Leutnant),hodnostní třída XI.,velí četě,roční plat 1.680 K.
Důstojničtí aspiranti
Kadet-důstojnický zástupce (Cadet-Offizier Stellvertreter)
Poddůstojníci a mužstvo
Šikovatel (Feldwebel)
Nadmyslivec (Oberjäger)
Strážmistr (Wachtmeister)
Ohňostrůjce (Feuerwerker)
Četař (Zugsführer)
i pro myslivce,
jezdectvo
a dělostřelectvo
Desátník, kaprál (Korporal)
Podmyslivec (Unterjäger)
Kaprál pro jezdectvo
a dělostřelectvo
Svobodník, frajtr (Gefreiter)
Závodčí (Patrouillenführer)
i pro jezdectvo
Nápředník (Oberkanonier)
Vojín, pěšák (Infanterist)
Myslivec (Jäger)
Dragoun,Husar,Hulán(Dragoner,Husar,Ulan)
Dělostřelec (Kanonier)
RAKOUSKO-UHERSKÁ BRANNÁ MOC
1908
Nejvyšší velitel vojska:
Jeho Veličenstvo FRANTIŠEK JOSEF I., z Boží milosti císař Rakouský, král Český, atd. atd. a apoštolský král Uherský, polní maršál.
K dispozici nejvyššímu rozkazu:
Jeho c.a k. Výsost arcivévoda František Ferdinand Rakouský-Este, generál jezdectva a admirál.
Křídelní pobočník: Alexander Brosch šlechtic z Aarenau, Major generálního štábu.
Generální pobočníci Jeho Veličenstva císaře a krále:
Generál jezdectva hrabě Eduard Paar (slyšení ve všední den o 9 - 12 hod., Dvorní hrad).
Polní zbrojmistr baron Artur Bolfras z Ahnenburgu
Křídelní pobočníci Jeho Veličenstva císaře a krále:
Major generálního štábu rytíř Alois Klepsch-Kloth z Rodenu, vojenský atašé v Berlíně.
Major generálního štábu hrabě Lelio Spannochi, vojenský atašé v St.Petersburgu
Major dragounského pluku č.8 svob. pán Karel z Bronnu
Major polního mysliveckého praporu č.19 Vojtěch ze Spányiků
Major dragounského pluku č.6 hrabě František Schaaffgotsche
Major husarského pluku č.12 Artur Pongrácz de Szent Miklós et Ovár
Vojenská kancelář Jeho Veličenstava císaře a krále:
Přednosta: Polní zbrojmistr a generální pobočník baron Arthur Bolfras z Ahnenburgu, (slyšení ve všední den od 10 -12 hod., Dvorní hrad).
C. a k. vojsko.
Generální inspektoři veškerého vojska:
Generál jezdectva hrabě Alexander Üxküll-Gyllenband
Křídelní pobočník: Ludvík Jankovich z Jeszenicze, Major generálního štábu.
Polní zbrojmistr svobod.pán Evžen z Albori
Křídelní pobočník: Eduard Albori, Major generálního štábu.
Tito inspektoři jsou ustanoveni k dohledu nad výcvikem vojska. Jsou orgány nejvyšší vojenské správy a bezprostředně podřízení císaři. Jejich sídlo je Vídeň. Mají platy a funkční přídavky velících generálů a cestovní paušál. Po boku mají křídelního nebo osobního pobočníka a v celé říši užívají vojenských poct jako sborový velitel dotyčného teritoria.
Generální inspektoři jednotlivých oddílů vojska.
Generální inspektor jezdectva: generál jezdectva rytíř Rudolf z Brudermannů
Gen. insp. dělostřelectva: Polní zbrojmistr Jeho c. a k. Výsost arcivévoda Leopold Salvator
Insp. pevnostního dělostřelectva: Podmaršálek Eduard Beschi
Gen. insp. opevňování (techniků): Polní zbrojmistr hrabě Gustav Geldern-Egmond z Argenu
Gen. insp. zákopnictví (ženistů): Podmaršálek Alexandr Szaszkiewicz
Gen. insp. vozatajstva (trénu): Generálmajor Josef Blaschka
Gen. insp. remontovnictví (nahrazování voj.koňstva): Generálmajor Zikmund Bacsák z Benefa
Gen. insp. voj. vychovávacích a vzdělávacích ústavů: Podmaršálek šlechtic Jindřich Siegler z Eberswaldu
Gen. inženýr nad stavbami: Podmaršálek Josef Cejpek
C. a k. osobní stráž.
Plukovník osobní stráže: Podmaršálek kníže Rudolf Liechtenstein
a) První tělesná stráž harcířů (arcierů), (k. u. k. Erste Arcierenleibgarde),zřízena r. 1763.
Kapitán stráže: Polní zbrojmistr hrabě Bedřich Beck-Rzikowsky
b) Královská uherská tělesná stráž, (k. u. Leibgarde), zřízena r. 1760.
Kapitán stráže: Generál jezdectva princ Alois Esterházy de Galántha
c) Tělesná stráž trabantů, (k. u. k. Trabantenleibgarde), zřízena r. 1767.
Kapitán stráže: Generál jezdectva hrabě Alois Paar
d) Královská uherská tělesná stráž trabantů, (K. u. Trabantenleibgarde), zřízena r. 1904.
Kapitán stráže: Polní zbrojmistr Geza Fejerváry de Komlos-Keresztes
e) Jezdecká setnina tělesné stráže, (k. u. k. Leibgardereitereskadron), zřízena r. 1849.
Velitel setniny: Podplukovník hrabě Felix Thun-Hohenstein
f) Pěší setnina osobní stráže (dvorní četníci, 60% stavu byli Češi), (k. u. k. Leibgardeinfanteriekompanie), zřízena r. 1802.
Kapitán stráže: Generál jezdectva hrabě Alois Paar
Ústřední správa a vojenské úřady.
C. a k. říšské ministerstvo války.
Vídeň, Am Hof 14
Říšský ministr války: Polní zbrojmistr František von Schönaich
Říšské ministerstvo války se skláda z prezidiální kanceláře a 15 oddělení, a sice: 1. osobní, 2. organizace pěchoty, 3. organizace jízdy, 4. vojenské soudnictví, 5. generální štáb a techn.vojsko, 6. vzdělávací a výchov.ústavy, 7. dělostřelectvo, 8. zákopnictví a stavby, 9. duchovní správa, 10. mobilizace, 11. intendance, 12. zásobování, 13. vystrojování, 14. zdravotnictví, 15. účetní odbor.
Pomocné orgány říš. ministerstva války.
Generální štáb.
Náčelník generálního štábu pro celou brannou moc:
Podmaršálek František Conrad z Hötzendorfu
Gen.štáb je odbor ve vojenství nejdůležitější. Práce gen.štábu u armády a v poli obstarává náčelník štábu, který ma po ruce oddělení armádní intendance. Jemu jsou podřízeni důstojníci generálních štábů armádních sborů, divizí a ústřední správa pro vojenskou dopravu a železnice. V čase míru obstarává gen.štáb všechny záležitosti, které se týkají organizace, dislokace, výcviku vojska, opevňování, vojenské komunikace, mapování a vojenského vyměřování i jiných předběžných vojensko-vědeckých prací pro válku.
Stavy general.štábu v čase míru jsou: 1 pol.zbrojm., 1 podm., 3 genm., 31 pluk., 52 podpluk., 56 maj., 167 hejtm. a 178 přidělených nadporučíků.
Vojenský zeměpisný ústav ve Vídni.
Skládá se z pěti skupin, a sice: geodetické pro mapování, kartografické, technické pro fotografování, litografii a mědirytectví, fotolitografii s tiskárnou.
Válečný archiv:
1.oddělení pro válečné dějiny, 2.odděl.pro spisy, 3.odděl.pro mapy, 4.odděl.pro knihovnu.
Vojenský zdravotní výbor.
Velitel zdravotnického sboru: Generálmajor Pavel Frass z Wolfeneggu
Předseda zdrav. výboru: generální štábní lékař Dr. Florián Kratschmer
Přednosta důstojnického sboru voj. lékařů: generální vrchní štábní lékař Dr. rytíř Josef Uriel
Stav důstojnického sboru vojenských lékařů : 5 gener.štáb.lék., 50 vrchních štáb.lék. I. třídy, 53 II. třídy, 111 štáb.lékařů, 472 plukovních lékařů I. třídy, 229 II. třídy, 324 nadlékařů. - Lékař, který je správcem vojenské nemocnice, je zároveň jejím velitelem a jsou mu věcech kázně podřízeny veškeré vojenské osoby pracující v nemocnici.
Apoštolský polní vikariát.
Apoštolský polní vikář: Dr. Koloman Belopotozcky
Stav vojenského duchovenstva : 17 katolických voj. farářů, 45 kurátů a kaplanů I.třídy, 51 kurátů a kaplanů II.třídy a 8 profesorů náboženství. - 2 arcikněží a 21 kaplanů pravoslavného a řecko-katolického vyznání. - 4 duchovní evangelického a 4 duchovní řeckého vyznání.
Vojenské soudní úřady.
Nejvyšší vojenský soudní dvůr ve Vídni.
Prezident: Podmaršálek šlechtic Vilém z Dessovićů
Vojenský vrchní soud ve Vídni.
Prezident: Polní zbrojmistr Karel z Chizzola
Soudy v posádkách (garnisonní), počtu padesáti, se také nachází v Brně, Č.Budějovicích, Josefově, Hradci Králové, Olomouci, Plzni, Praze, Terezíně, Znojmě atd. - Vojenské trestnice v Möllersdorfu u Badenu, ve Vídni a pevnostní žaláře v Aradu, Komárně, Petrovaradíně a v Terezíně.
Stav auditorů : 7 generálů auditorů, 14 plukovníků, 20 podplukovníků, 38 majorů, 62 hejtmanů auditorů I.třídy a 23 II.třídy, 32 auditorů nadporučíků a potřebný počet auditoriátních praktikantů (poručíků).
Vojenské oděvárny.
Skladiště oděvu se nacházejí v Brně, Budapešti, Št.Hradci a Kaiser-Ebersdorfu u Vídně.
Vojenské zásobovácí skladiště.
Nalezají se v 62 posádkových místech. V Čechách: Praha, Josefov, Plzeň, Terezín; na Moravě: Brno a Olomouc. - Vojenská lůžková skladiště: Vídeň, Praha, Budapešť, Krakov, Lvov.
Vojenské invalidovny.
Číslo 1.Vídeň, 2.Praha, 3.Trnava, 4.Lvov.
Vojenské vzdělávací ústavy.
C. a k. armádní muzeum.
Protektor: Polní zbrojmistr Jeho c. a k. Výsost arcivévoda Bedřich
Kadetní škola:
Kadetní škola pro pěchotu ve Vídni, zřízena r.1869, (studium 4 roky).
Kadetní škola pro pěchotu v Budapešti, zř.r.1869.
Kadetní škola pro pěchotu v Praze, zř.r.1860.
Kadetní škola pro pěchotu v Králově Poli u Brna, zř.r.1869.
Kadetní škola pro pěchotu v Prešpurku, zř.r.1869.
Kadetní škola pro pěchotu v Innsbrucku, zř.r.1869.
Kadetní škola pro pěchotu v Temešváru, zř.r.1869.
Kadetní škola pro pěchotu v Sibini, zř.r.1869.
Kadetní škola pro pěchotu v Terstu, zř.r.1876.
Kadetní škola pro pěchotu v Hodkovicích u Štýr.Hradce, zř.r.1876.
Kadetní škola pro pěchotu v Lobzóvě u Krakova, zř.r.1876.
Kadetní škola pro pěchotu v Karlovci, zř,r,1880.
Kadetní škola pro pěchotu v Mariboru, zř.r.1894.
Kadetní škola pro pěchotu v Kamenicích u Petrovaradínu, zř.r.1895.
Kadetní škola pro pěchotu ve Lvově, zř.r.1899.
Kadetní škola pro pěchotu v Košicích, zř.r.1904.
Kadetní škola pro jezdectvo v Hranicích na Moravě, zřízena r.1878, (studium 4 roky).
Kadetní škola pro dělostřelce ve Vídni, zřízena r.1869, (studium 4 roky).
Kadetní škola pro dělostřelce v Traiskirchenu, zř.r.1903.
Kadetní škola pro zákopníky(ženisty) v Hainburgu, (studium 4 roky).
Vychovatelna pro mužské sirotky důstojníků v Hirtenberku, zř.r.1898.
Vojenské reálky:
Vojenská nižší reálka v Kyseku, zřízena r.1874, (studium 4 roky).
Vojenská nižší reálka ve Sv.Hypolitě, zř.r.1875.
Vojenská nižší reálka v Žel.Městě, zř.r.1879.
Vojenská nižší reálka ve Fišavě, zř.r.1881.
Vojenská nižší reálka v Strassu, žř.r.1904.
Vojenská vyšší reálka v Hranicích na Moravě, zřízena r.1875, (studium 3 roky).
Akademie:
Tereziánská vojenská akademie v Novém Městě za Vídní, zřízena r.1752, (studium 3 roky).
Technická vojenská akademie ve Vídni, zřízena r.1717, (studium 3 roky).
Odborné vzdělávací ústavy pro důstojníky ve Vídni a okolí:
Vysoká vojenská škola, zřízena r.1852.
Technická vojenská škola, zřízena r.1895.
Administrativní odborná vojenská škola, zřízena r.1895.
Armádní střelecká škola, zřízena r.1887.
Dělostřelecká škola, zřízena r.1873.
Vojenský ústav pro učitele jezdectva, zřízen r.1836.
Vojenský ústav pro učitele jízdy na koni a v povozu, zřízen r.1899.
Vojenská škola pro šermíře a učitele tělocviku, zřízena r.1881.
Telegrafní škola pro pěchotu, zřízena r.1904.
Telegrafní škola pro jezdectvo, zřízena r.1888.
Vojenský vzduchoplavecký ústav, zřízen r.1883.
Vojenská vysoká lékařská škola a vojenská zvěrolékařská škola, zřízena r.1900.
Dívčí vychovatelny:
2 vychovávací ústavy pro dcery důstojníků v Hernalsu a Šoproni; a 2 pro dcery poddůstojníků v Seebensteinu a Szatmáru-Németi.
C. a k. válečné námořnictvo.
Námořní odbor říšského ministerstva války.
Velitel námořnictva a přednosta námořního odboru: Admirál hrabě Rudolf Montecuccoli, (slyšení ve všední den 10 - 12 hod., Vídeň, Marxerstrasse 2A).
Náměstek: Viceadmirál Leodegar Kneissler z Meixdorfu, (slyšení ve všední den 10 - 12 hod.)
Admirálové, viceadmirálové a kontradmirálové v činné službě.
Admirálové: Jeho c.a k. Výsost arcivévoda František Ferdinand d´Este, Jeho královská Výsost princ pruský Jindřich, hrabě Rudolf Montecuccoli.
Viceadmirálové: Jeho c.a k. Výsost arcivévoda Karel Štěpán, Egon hrabě Chorinský, Leodegar Kneissler z Meixdorfu.
Kontradmirálové: rytíř Leopold z Jediny, Josef Mauler z Elisenavy, Kvido Cuarde, Luzian z Ziegleru, Vilém Weber, Antonín Haus, Jindřich Penning, rytíř Konstantin ze Schwarzu, Richard Dreyer.
Námořní velitelství obvodních okresů:
Zara (Zadar), Triest (Terst), Fiume (Rijeka)
Námořní akademie v Rijece.
Velitel: Kapitán řadové lodi Heřman Pleskott
Nižší reálná škola pro námořnictvo v Pule.
Ředitel: Rüdiger Sola
C. k. zemská obrana (Landwehr)
Ministerstvo zemské obrany.
Ministr: Polní zbrojmistr Julius Latscher z Lauendorfu (slyšení ve všední den 11 - 12 hod., Vídeň, Babenbergerstrasse 5).
Vrchní veliteství zemské obrany.
Vídeň, Schillerplatz 4
Vrchní velitel zemské obrany: Polní zbrojmistr Jeho c. a k. Výsost arcivévoda Bedřich
Náměstek vrchního velitele: Podmaršálek Oskar Parmann, (slyšení ve všední den 12 - 13 hod.).
Přednosta generálního štábu: Plukovník Artur Winkler
Vyšší úřad zemské obrany v Tyrolsku a Vorarlberku.
Předseda: Místodržitel svobodný pán Markus ze Spiegelfeldu
C. k. Domobrana (Landsturm)
Domobrana dle původního nářízení v míru neměla mít žádné závazky ať už cvičení ve zbrani nebo ohlašovací povinnost. Po dokončení organizace zemské obrany a jejího začlenění jako druhé c. a k. stálé vojsko, bylo přikročeno k tužší organizaci domobrany. Všichni příslušníci domobrany jsou povinni každoročně se osobně přihlásit v místě pobytu u obecního úřadu. Domobrana čítá 39. okresních velitelstev ( v zemích českých: č.6 Cheb, č.7 Plzeň, č.8 Praha, č.9 Litoměřice, č.10 Ml.Boleslav, č.11 Jičín, č.12 Čáslav, č.13 Olomouc, č.14 Brno, č.15 Opava, č.25 Kroměříž, č.28 Písek, č.29 Č.Budějovice, č.30 Vys.Mýto, č.31 Těšín). Velitelé domobrany jsou, pokud není ustaven zvlaštní velitel, velitelé stejných doplňovacích okresů zeměbrany.
C. k. četnictvo (Gendarmerie)
Inspektor četnictva: Generálmajor Michael Tišljar, (slyšení ve všední den 11.30 - 13 hod., Vídeň, Opernring 6).
Pobočník: Podplukovník Emil Grzywa
K. u. zemská obrana (Honvéd)
Ministerstvo zemské obrany.
Budapešť, Szent-Györgytér 3
Ministr: Polní zbrojmistr Ludvík Jekelfalussy z Jekel a Margitfalvy
Vrchní velitelství zemské obrany
Budapešť, Disztér 1
Vrchní velitel zemské obrany: Generál jezdectva Vilém Klobučar
Generální přidělenec: Generálmajor Siegmund Kiss
Přednosta generálního štábu: Podplukovník Lehel Festl
K. u. Domobrana
Královská uherská domobrana čítá 32 domobraneckých velitelstev.
K. u. četnictvo (Csendörség)
Inspektor četnictva: Generálmajor Alexander Panajott
Vysvětlení zkratek:
gen. p. = generál pěchoty, General der Infanterie; (GdI.)
gen. j. = generál jezdectva nebo kavalerie (rovná se hodnosti poln.zbrojm.), General der Kavallerie; (GdK.)
pol.zbrojm. = polní zbrojmistr, Feldzeugmeister; (FZM.)
podm. = podmaršálek, Feldmarschall-Leutnant; (FML.)
genm. = generálmajor, General-Major; (GM.)
pluk. = plukovník, Oberst; (Obst.)
podpluk. = podplukovník, Oberstleutnant; (Obstlt.)
maj. = major, Major; (Mjr.)
hejtm. = setník nebo hejtman, Hauptmann (kapitán); (Hptm.) - u jezdectva rytmistr, Rittmeister; (Rtm.)
Císař František Josef, arcivévoda František Ferdinand a arcivévoda Bedřich na horských manévrech 27.-30.srpna 1905 u Bozenu (Bolzano).
Nejvyšší rozkaz r.1889
V důsledku vyrovnání r.1867 byla Rakouská říše rozdělena na dvě části Předlitavsko a Zalitavsko. V Předlitavsku byly úřady zeměpanské a vojsko spravované vlastním ministerstvem zemské obrany (Landwehr), tedy C. k. (K. k.) císařské-královské (Kaiserlich-königlich). V Zalitavsku bylo všechno m. k. (k. u.) magyar király (königlich ungarisch), tedy královské uherské.
Všechno, co bylo oběma částem mocnářství společné, tedy záležitosti císařského domu a zahraničí, říšské finance a vojsko v resortu říšského ministerstva války, bylo K. u. k. (C. a k.).
Teprve až 17. října 1889 bylo na základě Nejvyššího rozkazu císaře Františka Josefa I. nařízeno: "Řídě se obyčejem již od svých předků sledovaným, dle něhož se název branné moci mocnářství vždy podle titulu Nejvyššího zeměpána a velitele vojska spravuje, uznal jsem za dobré naříditi právě vydaným rozkazem, aby se moje vojsko a moje válečné loďstvo od nynějška, místo dosavadního pojmenování, nazývalo císařské a královské."
ORGANIZACE VOJSKA
Říše i se zabraným územím je rozdělena v 16 vojenských teritoriálních okresů a sice 15 okresů sborových a jeden okres vojenského velitelství (Dalmácie). Velitelé veškerých sborů mají titul "sborový velitel a velící generál". Ve válce se mění sborová velitelství ve vojenská velitelství. Dále je říše rozdělena ve 102 doplňovací okresy, 3 doplň. okresy tyrolských císařských myslivců a 3 námořnické doplň. okresy v Dalmácii.
VOJENSKÉ ÚZEMNÍ VELITELSTVÍ
I.
Sborové velitelství (Krakov). Pro západní Halič, Slezsko a severní Moravu.
Sbor. velitel a velící generál : Polní zbrojmistr Moric ze Steinsbergu
II.
Sborové velitelství (Vídeň). Pro Dolní Rakousy a jižní Moravu.
Sbor. v. a vel. gen.: Polní zbrojmistr Ferdinand Fiedler
III.
Sborové velitelství (Štýrský Hradec). Pro Štýrsko, Korutany, Krajinu, Terst, Přímoří, Gorici a Gradištku.
Sbor. v. a vel. gen.: Podmaršálek Oskar Potiorek
IV.
Sborové velitelství (Budín-Pešť). Pro jižní a západní Uhersko.
Sbor. v. a vel. gen.: Generál jezdectva hrabě Alexander Üxküll-Gylenband
V.
Sborové velitelství (Prešpurk). Pro severozápadní Uhersko.
Sbor. v. a vel. gen.: Polní zbrojmistr svobodný pán Karel Steininger
VI.
Sborové velitelství (Košice) Pro severovýchodní Uhersko.
Sbor. v. a vel. gen.: Polní zbrojmistr Jan Mörk z Mörkensteinu
VII.
Sborové velitelství (Temešvár) Pro jihovýchodní Uhersko.
Sbor. v. a vel. gen.: Polní zbrojmistr rytíř Ludvík Schwitzer z Bayersheimu
VIII.
Sborové velitelství (Praha) Pro jižní Čechy.
Sbor. v a vel. gen.: Polní zbrojmistr rytíř Hubert z Cibulku
IX.
Sborové velitelství (Josefov, od r.1913 Litoměřice) Pro severní Čechy.
Sbor. v. a vel. gen.: Polní zbrojmistr Albert z Kolleru
X.
Sborové velitelství (Přemyšl) Pro střední Halič.
Sbor. v. a vel. gen.: Polní zbrojmistr rytíř Artur Pino z Friedenthalu
XI.
Sborové velitelství (Lvov) Pro východní Halič a Bukovinu.
Sbor. v. a vel. gen.: Generál jezdectva hrabě Karel Auersperg
XII.
Sborové velitelství (Sibíň - Hermannstadt) Pro Sedmihradsko.
Sbor. v. a vel. gen.: Generál jezdectva Josef Gaudernak z Kis-Demeter
XIII.
Sborové velitelství (Záhřeb - Agram) Pro Chorvatsko a Slavonsko.
Sbor. v. a vel. gen.: Polní zbrojmistr šlechtic Rudolf z Chavanne
XIV.
Sborové velitelství (Jinomostí - Innsbruck) Pro Tyrolsko, Voralberk, Horní Rakousy a Solnohradsko.
Sbor. v. a vel. gen.: Generál jezdectva Jeho c. a k. Výsost arcivévoda Evžen
XV.
Sborové velitelství (Sarajevo) Pro Bosnu a Hercegovinu.
Sbor. v. a vel. gen.: Podmaršálek rytíř Jan z Karlu
Vojenské velitelství (Zadar - Zara) Pro Dalmácii.
Od roku 1913 sborové velitelství XVI. Dubrovník (Ragusa).
Voj. vel.: Polní zbrojmistr Marian Varešanin z Varešu
Arcivévoda Evžen při přehlídce 4.pěšího pluku Hoch und Deutschmeister
C. a k. společné vojsko tvoří
Pěchota : 102 pluků pěchoty, 4 pluky tyrolských cís. myslivců, 26 praporů polních myslivců a 4 pluky bosensko-hercegovinské pěchoty.
Jezdectvo : 42 pluků jezdectva a sice 15 dragounských, 16 husarských a 11 pluků hulánských.
Dělostřelectvo : 14 sborových a 42 divizních pluků dělostřelectva a jedna baterie horské divize v Tyrolsku. Dále 6 pluků a 3 prapory pevnostního dělostřelectva se 23 zbrojními skladišti a 2 továrnamy na střelný prach.
Zákopnictvo (ženisté) : 15 pionýrských nebo zákopnických praporů, 1 železniční a telegrafní pluk.
Zdravotní sbor : 26 oddělení zdrav.sboru a posádkových nemocnic.
Hřebčinský odbor : 506 státních hřebčinských stanic.
C. a k. válečné námořnictvo : 15 bitevních lodí, 15 křižníků, 75torpédových
lodí, 62 torpédových člunů a 16 starších lodí používaných k staniční službě. Cena moderní válečné lodi o výtlaku 10.600 tun, výkonu motorů 14.000 koňských sil a výzbrojí 50 děl je 17,400.000 korun.
Branný zákon
Branný zákon z prosince 1868 měl dva důležité aspekty. Především to bylo zavedení všeobecné branné povinnosti. V celé říši byly odstraněny dosavadní výsady a četná osvobození od vojenské služby, kterou napříště museli vykonávat všichni bojeschopní muži bez vyjímky, a to osobně. Dosavadní jednotné ozbrojené síly celé říše byly v souladu se stávajícím politickým uspořádáním říše současně rozděleny na čtyři relativně samostatné části.
Bylo to takzvané společné Císařské a královské vojsko (Kaiserliches und Königliches Heer), Císařské a královské válečné námořnictvo (Kaiserliche und Königliche Kriegsmarine).
Dále to byla zeměbrana (Landwehr), budovaná odděleně v Předlitavsku (Kaiserlichekönigliche Landwehr) a v Zalitavsku (Königliche ungarische Landwehr neboli Magyar királyi honvéd), k níž bylo zvlášť v obou částech říše připojeno četnictvo.
Odvodní povinnost platila v Rakousko-Uhersku po zavedení všeobecné branné povinnosti pro všechny mužské obyvatele říše od dosažení 21. roku věku do 31.prosince roku, v němž dovršil svých 42 let.
Služební povinnost trvala 12let (tři roky prezenční služba ve vojsku a čtyři roky u námořnictva, sedm roků v záloze armády a dva roky v zeměbraně). Odvody se uskutečňovaly pravidelně každým rokem, a to v takzvaných doplňovacích obvodech, stanovených podle počtu a označení jednotlivých pěších, zeměbraneckých a domobraneckých pluků.
Celková výše mírových počtů společné armády byla původně stanovena na 260 000 mužů. Její stav se však v závislosti na růstu obyvatelstva v monarchii zvyšoval, zejména na přelomu století již převyšovala 300 000 vojáků základní služby i z povolání; k tomu je třeba připočítat téměř 100 000 příslušníků obou zeměbran. Prezenční služba, nepříliš dlouhá, umožňovala vycvičit v poměrně krátké době statisíce vojáků.
V případě války mohlo Rakousko-Uhersko disponovat miliónem a půl vojáků.
NÁRODNOSTNÍ SKUPINA
MUŽSTVO V PREZENČNÍ SLUŽBĚ A ZÁLOZE
Němci
375 015
Maďaři
344 210
Češi, Moravané a Slováci
245 046
Poláci
118 168
Rusíni (Ukrajinci)
113 931
Srbové a Chorvati
134 019
Slovinci
36 361
Rumuni
103 814
Italové
19 510
Ostatní
Bulhaři (385)
CELKEM
1 490 459
Náklady na vojsko a válečné loďstvo v Rakousko-Uhersku v r. 1903 :
Vojsko : 355 mil. K.
Námořnictvo : 49 mil. K.
C. k. zeměbrana : 61 mil. K. (v tom četnictvo 17 mil. K.)
K. u. zeměbrana : 39 mil. K.
Celkem 504 miliónů Korun, takže každý obyvatel Rakousko-Uherska musí ročně přispívat na vojsko 9,5 K.
Řeč armádní a řeč plukovní
V rakousko-uherské armádě je jazyk velení němčina a řeč plukovní je jazykem mužstva dle národnostní většiny u pluku.
P ř í s a h a
Přísaháme slavně Bohu Všemohoucímu, že budeme Jeho Apoštolskému Veličenstvu, svému nejjasnějšímu knížeti a pánu
Františkovi Josefovi Prvnímu
z Boží milosti císaři rakouskému, králi českému, atd. atd. a apoštolskému králi uherskému
věrni a poslušni, že budeme také jenerálův Jeho Veličenstva a vůbec všech svých představených a vyšších poslouchati, je ctíti, a chrániti, jejich nařízení a rozkazů ve všech službách plniti, proti každému nepříteli, buď on kdo buď a kdekoliv toho požádá vůle Jeho císařského a královského Veličenstva, na vodě a na zemi, ve dne i v noci, v bitvách, útocích, zápasech i v jakýchkoliv jiných podnicích vůbec, na každém místě, každého času, při každé příležitosti udatně a zmužile bojovati, že svých vojsk, praporů, korouhví a děl neopustíme, s nepřítelem nikdy ani v nejmenší srozumění nevejdeme, vždy tak se chovati budeme, jak toho vojenské zákony žádají a hodným vojákům přísluší a tímto spůsobem že chceme se ctí žíti a zemříti; tak nám dopomáhej Bůh. Amen !
Služební stupně v císařské a královské armádě
Generálové
Polní maršál (Feldmarschall),hodnostní třída I.,velí skupině armád,roční plat 21.000 K.
Generál pěchoty,Generál jezdectva,Polní zbrojmistr(General der Infanterie,General der Kavallerie, Feldzeugmeister),hodnostní třída III.,velí sboru,roční plat 16.800 K.
Polní podmaršálek (Feldmarschall-Leutnant),hodnostní trída IV.,velí divizi,roční plat 14.016 K.
Generálmajor (General-Major),hodnostní třída V.,velí brigádě,roční plat 11.400 K.
Štábní důstojníci
Plukovník (Oberst),hodnostní třída VI.,velí pluku,roční plat 7.200 K.
Plukovník-poručík (Oberstleutnant),hodnostní třída VII.,zástupce plukovníka a velí praporu,roční plat 6.000 K.
Vyšší důstojníci
Major,hodnostní třída VIII.,velí praporu,roční plat 4.008 K.
Hejtman nebo Setník (Hauptmann)
Rytmistr (Rittmeister),hodnostní třída IX., velí rotě nebo eskadroně,roční plat 3.000 K.
Subalterní důstojníci
Nadporučík (Oberleutnant),hodnostní třída X.,zástupce hejtmana nebo rytmistra a velí rotě nebo eskadroně,roční plat 2.040 K.
Poručík (Leutnant),hodnostní třída XI.,velí četě,roční plat 1.680 K.
Důstojničtí aspiranti
Kadet-důstojnický zástupce (Cadet-Offizier Stellvertreter)
Poddůstojníci a mužstvo
Šikovatel (Feldwebel)
Nadmyslivec (Oberjäger)
Strážmistr (Wachtmeister)
Ohňostrůjce (Feuerwerker)
Četař (Zugsführer)
i pro myslivce,
jezdectvo
a dělostřelectvo
Desátník, kaprál (Korporal)
Podmyslivec (Unterjäger)
Kaprál pro jezdectvo
a dělostřelectvo
Svobodník, frajtr (Gefreiter)
Závodčí (Patrouillenführer)
i pro jezdectvo
Nápředník (Oberkanonier)
Vojín, pěšák (Infanterist)
Myslivec (Jäger)
Dragoun,Husar,Hulán(Dragoner,Husar,Ulan)
Dělostřelec (Kanonier)
